Designér Jan Vavřín: Od větroňů k ellipse

Naším druhým, služebně mladším, konstruktérem je Honza Vavřín. Honza se k ellipse připojil později, ale jeho intenzivní letecká zkušenost je na jeho práci pro ellipse znát. Sám si většinou hned ověří, jak to, co zlepšil, byť by to bylo neviditelné, funguje v praxi a se svojí širokou leteckou zkušeností od větroňů po dvoumotorová letadla, přináší i podněty, která by nám jinak zůstaly skryty.

Baví nás, jak dokáže svoji dokonalou znalost české konstrukční školy hned aplikovat do 21. století, či jak nám s jiskrou v oku popisuje chytrý mechanismus zavírání podvozku na L40.

Honza je nyní vedoucím našeho vývojového oddělení, a proto je to osoba nejpovolanější, která nám může odkrýt budoucnost letadla ellipse:

Narodil jsem se v Litomyšli v roce 1987, ale celé dětství jsem strávil v sousedním městě Vysokém Mýtě. Protože velká část mojí rodiny působila a stále působí v místním aeroklubu, letiště v Mýtě pro mě bylo druhým domovem. Dětství mám spojeno se stavbou kitů i létajících modelů, ale také skautingem a touláním se v přírodě.

S létáním na kluzácích jsem začal, hned jak to bylo možné, ve čtrnácti letech, a od té doby létaní vyplňovalo většinu mého času. K plachtění se postupně přidalo i motorové létání. Můj tehdejší cíl byl jasný; stát se profesionálním pilotem. Protože střední škola zaměřená přímo na létání v té době nebyla, rozhodl jsem se pro studium letecké konstrukce na střední průmyslové škole v Odoleně Vodě.

Po maturitě jsem nastoupil na fakultu strojní ČVUT v Praze, nejprve na bakalářský obor aplikovaná mechanika a následně magisterský obor letadlová technika. V rámci vysokoškolského studia jsem strávil jeden semestr studiem letecké konstrukce na University of Glasgow ve Skotsku. V průběhu studia jsem postupně sbíral letecké kvalifikace a získal i kvalifikaci obchodního pilota, průkaz instruktora na kluzácích i motorových letadlech a licenci na vícemotorová letadla.

Postupně jsem ale zjistil, že letecká doprava není pro mě a mnohem více mě zajímá konstrukce letadel.  Ve svém prvním zaměstnání na pozici konstruktéra jsem pracoval na kluzáku TwinShark, ale od roku 2018 působím ve firmě ellipse aero, nyní na pozici hlavního konstruktéra a vedoucího oddělení R&D.

Vzpomenete si na svůj první letecký zážitek? V čem jste letěl poprvé a jaké to bylo?

To si bohužel nevzpomínám. Na letišti jsem byl od malička a první letecké zážitky znám spíš z vyprávění rodičů. Od nich vím, že jsem poprvé letěl ve větroni, do motorového letadla jsem nechtěl, protože jsem se bál hluku motoru.

Dodnes jste aktivní pilot a když jsme u těch poprvé, jaké bylo Vaše první sólo? Pamatujete si na něj?

První sólo jsem letěl na kluzáku L 23 Super Blaník jeden letní podvečer na letišti v Mýtě. Jak je to u mě obvyklé, měl jsem mnohem větší strach z přezkoušení před sólem než z toho, že poletím sám.

Oba lety (myšleno přezkoušení a sólo) naštěstí dopadly dobře a já jsem začal létat sám. Nyní už přezkušuji nové piloty na sólo já a při jejich prvním letu mám strach ještě větší než tenkrát při vlastním přezkoušení.

Co vás přivedlo ke studiu letecké konstrukce? 

Na střední škole to bylo kvůli tomu, že byl nedostatek pilotních škol. Na vysoké jsem nechtěl studovat jen jak letadlo řídit, ale chtěl jsem umět i něco jiného, kdyby létání nevyšlo. Nakonec to dopadlo tak, že konstrukce vyhrála a z létání se stal pouze koníček.

Naplnila vysoká škola vaše představy o budoucím povolání?

Vysoká škola mě bavila a dala mi dobré teoretické základy, ze kterých stále čerpám. Jediné, co podle mého ve škole schází, je větší propojení s praxí, díky kterému by člověk zjistil, že některé věci, které se zdají být při studiu složité, jsou ve skutečnosti prosté, a naopak, zdánlivě nedůležité detaily jsou pro výsledek velmi důležité.

Čeho si jako letecký konstruktér ve své dosavadní práci nejvíce vážíte?

Za svůj dosavadní největší úspěch považuji svoji účast na vývoji kluzáku TwinShark, kde jsem například navrhl kompletní mechanismus řízení, který si piloti velmi chválí. U ellipse jsem připravil letadlo pro novou certifikace s MTOM na 600 kg, upravil jsem řadu forem, přepracoval jsem kompletně výrobní dokumentaci a nyní pracuji již i na pro piloty viditelných projektech, které zanedlouho spatří světlo světa.

A co bylo to největší zklamání, co jste zatím ve své práci poznal?

Nevím, nemám jedno nejvýznamnější zklamání, které by se týkalo konstrukční práce. Samozřejmě proběhly například neúspěšné zkoušky dílů, na kterých jsem pracoval. Tyto neúspěchy, ale přináší poučení a nabyté zkušenosti jsou neocenitelné. 

Jak se pozná ve vaší práci úspěch? Jak sám poznáte, že je vaše práce úspěšná?

Za úspěch považuji, když se podaří navrhnout funkční díl, který dokážeme i jednoduše vyrobit a potom slouží ke spokojenosti uživatele. Osobně je pro mě nejcennější, když mou práci pochválí člověk, který dlouhodobě užívá mnou navržené výrobky. 

Objevují se nějaké technologie, které letectví a vaši práci posouvají vpřed?

Nových technologií, které jsou v letectví použitelné, se objevuje celá řada. Vypíchl bych například 3D tisk, který lze použít k rychlému prototypování a výrobě přípravků, aniž bychom do procesu museli zapojovat subdodavatele.

Propletlo se vám létání i do osobního života? Jak se kloubí práce s osobním životem a dalšími zájmy?

Létání je s mým osobním životem hluboce propojeno. Létá velká část mojí rodiny a pro některé její členy je létání, nebo činnosti s ním spojené, i zaměstnáním. Létá i moje přítelkyně, která je dokonce členkou národní reprezentace v bezmotorovém létání.

Pro mě je plachtění stále největším koníčkem. Poslední dobou se ale stále více snažím dělat i jiné činnosti, které s létáním nesouvisí. Například horskou turistiku a lezení po skalách. Ani s létáním se to nesmí přehánět…

Jaká byla vaše cesta k ellipse?

K ellipse jsem se dostal před několika lety, prostřednictvím kamaráda z plachtařské komunity. V té době jsem začínal pracovat sám na sebe a ellipse byl jeden z projektů, do kterých jsem se zapojil. Postupně jsem ostatní projekty ukončil a nyní je ellipse mým hlavním a jediným zaměstnáním.

V čem, z vašeho odborného pohledu, je ellipse výjimečná?

V porovnání s většinou ultralehkých letadel je ellipse velmi odlišná. Na první pohled zaujme její eliptické křídlo se slotem, které je sice výrobně náročnější než klasické lichoběžníkové, ale má vynikající aerodynamické vlastnosti. Mě osobně velmi příjemně překvapila ovladatelnost, která se dá srovnat s klasickými akrobatickými letadly. 

A na čem nyní pracujete? Co se na ellipse zanedlouho změní nebo vylepší?

Nyní pracujeme hlavně na zlepšení ergonomie kokpitu, aby bylo ovládání letadla i při dlouhých letech co nejpohodlnější. Dále vylepšujeme technologii, abychom byli schopní letadlo vyrábět co nejrychleji a ušetřili jsme co nejvíc hmotnosti pro posádku. Ale chystáme i významnější změny, které by měly zvýšit cestovní rychlost a ještě vylepšit řiditelnost letadla.

A co je to otázka, kterou jste si vždycky přál dostat a nikdy na ni nedošlo?

Myslím, že poslední otázka by měla znít: Jaké bude další letadlo po ellipse? Zatím nevím, ale určitě bude stát zato. A kdybych vybíral jen já, tak by to byl větroň.